Light Up Tugendhat

Zažijte vilu Tugendhat jako nikdy dřív! Brněnská ikona ožije světelnou show Light Up Tugendhat, kterou vrcholí letošní oslavy 25 let od zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Zahrada vily se pro tuto příležitost vizuálně propojí se sousedními zahradami vily Löw-Beer a Arnoldovy vily. Na tři dny a tři noci se tento prostor promění v místo plné umění a kreativity.

Na návštěvníky čeká kinetická a zrcadlová instalace doplněná hudebním programem v režii festivalu Maraton hudby. Doprovodné aktivity ve vilách navíc představí další UNESCO památky Brna a jižní Moravy.

Každý večer od devíti hodin se zahrady rozzáří světelnými instalacemi a videomappingem na fasádách všech tří vil.

Přijďte oslavit jedinečnost kulturního dědictví v Brně!

Program akce pátek–neděle:

  • 10:00–18:00 volně přístupné instalace v zahradách a program ve vilách
  • 15:00–21:00 hudební program Maratonu hudby
  • 21:00–24:00 světelné instalace, videomapping
  • 00:00–01:00 ukončení akce a uzavření zahrad

Zahájení videomappingu proběhne v pátek 7. 8. 2026 ve 21:00 za osobní účasti primátorky města Brna Markéty Vaňkové.

Akce je vhodná i pro rodiny s dětmi.


Brno má silné postavení v rámci UNESCO, a to díky:

  • Vila Tugendhat (Světové kulturní dědictví)

     

    Vila Tugendhat, postavená v letech 1929–1930 pro manžele Gretu a Fritze Tugendhatovy dle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, byla zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO 16. prosince 2001, jako jediná památka moderní architektury v České republice.
    Jedinečnost brněnské vily spočívá v její formální architektonické čistotě, nadčasovému konceptu, zasazení do přírodního rámce a vzájemném prolínaní prostor, ale i v technickém a konstrukčním řešení a užití ušlechtilých a exotických přírodních materiálů. Vila Tugendhat je nejen ikonickou stavbou v kontextu brněnské moderní výstavby, ale i magnum opus jejího architekta. V letech 2010–2012 prošla vila Tugendhat památkovou obnovou a restaurací, která ji navrátila do její podoby v době jejího dokončení v roce 1930.

    Jako instalovaná památka moderní architektury, nabízí svým návštěvníkům nejen tradiční prohlídkové trasy, ale i celou řadou programů: hudebních, tanečních a divadelních vystoupení, filmových projekcí a edukačních programů pro školy a gymnázia. Technické podlaží vily bývá využíváno i jako výstavní a přednáškový sál, zaměřený na odborné veřejné prezentace s tematikou moderní a současné architektury.

     

         

     

    Vila Tugendhat splňuje kritéria 3 a 4 ze seznamu kriterií pro zápis do UNESCO:
    • Ad 3: Německý architekt Mies van der Rohe aplikoval radikálně nové koncepty modernismu, triumfující v pojetí rezidenční architektury, které měly zásadní význam pro současný a budoucí vývoj světové architektury.
    • Ad 4: Modernismus ve dvacátých letech 20. století ovlivnil architekturu zásadním způsobem a dílo Ludwiga Miese van der Rohe, hrálo důležitou roli v jeho šíření a celosvětovém přijetí. Vila je zároveň příkladem moderní rezidenční architektury 20. století, směřující ke zlepšení kvality obytného prostoru, jak svojí novou koncepcí, tak využitím technického vybavení. Inventář vily a dokonalost řemeslného zpracování řadí budovu do nejvyšší estetické kategorie.

  • Archiv Leoše Janáčka (od roku 2017 zapsán v mezinárodním registru Pamět světa UNESCO)

     

    Archiv Leoše Janáčka je významem zcela mimořádnou součástí sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. V roce 2017 byl pro svou jedinečnost a celistvost zapsán do mezinárodního registru dokumentového dědictví UNESCO Paměť světa. Leoš Janáček patří v současnosti mezi celosvětově nejuváděnější operní skladatele. Na světových pódiích však slaví úspěch nejen jeho opery, mezi něž se řadí například Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos či Z mrtvého domu, ale také jeho proslulá Glagolská mše nebo orchestrální skladby Taras Bulba a Sinfonietta.

           

     

    Archiv uchovává rukopisy a dobové opisy všech Janáčkových kompozic, operních libret, skladatelových literárních a odborných studií, Janáčkovy zápisníky a záznamy tzv. „nápěvků mluvy“. Zahrnuje rovněž jeho obsáhlou korespondenci – řádově čítající neuvěřitelných 15000 položek – a knihovnu, přináší zásadní informace ke kulturně-společenskému životu v Brně i v kontextu celé Evropy a obohacuje četné vědecké obory včetně muzikologie, etnografie, historie, sociologie, psychologie či politologie. Podstatnou část písemností darovala Moravskému zemskému muzeu roku 1932 skladatelova choť Zdeňka Janáčková. Díky postupnému a systematickému doplňování dnes celek představuje téměř kompletní archiv dokumentující dílo a život této jedinečné osobnosti světových dějin hudby.

    Autor: Mgr. Ondřej Pivoda, Ph.D.
    https://www.mzm.cz/oddeleni-dejin-hudby

  • Mollova mapová sbírka (od roku 2023 zapsána rovněž v rejstříku Pamět světa UNESCO)

     

    Mollova sbírka představuje jeden z nejvýznamnějších sbírkových atlasů dochovaných ve střední Evropě. V polovině 18. století ji ve Vídni vytvořil diplomat a sběratel Bernard Paul Moll (1697–1780). Soubor obsahuje více než 12 000 map, plánů, vedut, topografických pohledů a dalších grafických listů pocházejících převážně ze 16.–18. století. Svým rozsahem, systematickým uspořádáním i kvalitou zastoupených děl představuje mimořádné svědectví o geografickém poznání a vizuální reprezentaci světa v raném novověku.

    Jádrem sbírky jsou mapy a veduty zachycující území habsburské monarchie a Svaté říše římské. Výjimečnost sbírky nespočívá pouze v množství a kvalitě shromážděných dokumentů, ale také v jejich uspořádání. Moll vytvořil rozsáhlý kompozitní atlas, v němž propojil mapy s obrazovými pohledy na města, krajinu a významné stavby. Díky tomu lze sledovat nejen vývoj kartografie, ale i dobové vnímání prostoru a krajiny. Mimořádnou hodnotu mají rovněž četné rukopisné poznámky a popisy jednotlivých listů, které pořídil sám sběratel a které poskytují jedinečný vhled do způsobu práce a myšlení vzdělance 18. století.

     

    Pro svou výjimečnou světovou hodnotu, jedinečnost, rozsah a význam jako dokument kulturních a vědeckých dějin Evropy byla Mollova sbírka v roce 2023 zapsána do Mezinárodního registru programu UNESCO Paměť světa. Zápis ocenil nejen mimořádnou dochovanost souboru, ale také jeho význam pro studium kartografie, dějin sběratelství, vizuální kultury a proměn evropského prostoru.

    Sbírka je dnes uložena v Moravské zemské knihovně v Brně, která ji dlouhodobě zpřístupňuje badatelům i široké veřejnosti. Významná část kolekce byla digitalizována a je volně dostupná prostřednictvím mapového portálu knihovny na adrese mapy.mzk.cz, kde mohou zájemci prozkoumávat jednotlivé mapy, veduty i další grafické dokumenty online. Do 24. července je možné také shlédnout v prostorách Moravské zemské knhivny výstavu Europa Austriaca. Obrazy nejen střední Evropy ve sbírce Bernharda Paula Molla, která sbírku přibližuje laickému publiku.

    Autor: PhDr. Anna Mrázová

    https://mapy.mzk.cz/o-sbirce

    https://duha.mzk.cz/clanky/pribehy-mollovy-sbirky-zapsane-na-seznam-svetoveho-dedictvi-unesco

  • Brno „Město hudby UNESCO“ (síť kreativních měst UNESCO v oblasti hudby)

     

    Brno je díky své rozmanité hudební nabídce od konce roku 2017 členem prestižní mezinárodní sítě Kreativních měst UNESCO jako město hudby. Ocenění reflektuje dlouhodobou podporu hudebních aktivit a mimořádně pestrou reprezentaci mnoha hudebních žánrů – od folkloru, experimentálních projektů a klasické hudby až po jazz nebo rock. Město je rovněž dějištěm pestré škály hudebních festivalů, jako například Janáček Brno, Maraton Hudby, Moravský podzim a řada dalších. Za jedinečné je považováno také propojení Brna s okolním regionem, který má sám o sobě mimořádně bohatou hudební tradici vyrůstající z folkloru.

    https://www.mestohudby.cz/

Nominace do UNESCO:

  • Knihovna Milana Kundery na seznam dokumentárního dědictví programu UNESCO Paměť světa

     

    Knihovna Milana Kundery, která byla 1. dubna 2023 otevřena v Moravské zemské knihovně, představuje světově unikátní prostor s více než 3.000 autorskými publikacemi děl Milana Kundery, rozsáhlým archivem recepce jeho tvorby v podobě kritik, které vycházely ve světových médiích, a část jeho listinného archivu, který obsahuje autorovu korespondenci např. s Federicem Fellinim, Fernando Arrabalem, Françoisem Truffautem. V roce 2025 ji navštívilo více než deset tisíc návštěvníků a knihovna se prosadila i jako badatelské a mezinárodní pracoviště. Knihovna Milana Kundery je místem, kde je možné Kunderovo dílo nejen studovat, ale i nově interpretovat v kontextu evropské kultury, filozofie a historie.

     

    Autor: PhDr. Anna Mrázová

  • Rukopis Gregora Johanna Mendela

    Nominaci předložilo Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina, kde je rukopis uchován jako sbírkový předmět. Rukopis Gregor Johann Mendel napsal vlastní rukou jako podklad ke dvěma přednáškám o svých experimentech s křížením hrachu, které pronesl 8. února a 8. března 1865 v Přírodozkumném spolku v Brně. Jde o jediný dochovaný kompletní rukopis, v němž Mendel systematicky vysvětluje své objevy a uvádí je do celkového kontextu své práce. Dokument je nejen zásadním vědeckým pramenem 19. století, ale také přímo dokládá vznik nového vědního oboru – genetiky. Mendelovy zákony dědičnosti, formulované právě zde, ovlivnily vývoj biologických věd, evoluční teorie i další obory od zemědělství přes medicínu až po kriminalistiku.

    Rukopis má vysokou dokumentární hodnotu i po stránce vizuální – ukazuje způsob, jak vědec té doby připravoval odborný text, včetně grafického zpracování tabulek a schémat. Originál se z bezpečnostních důvodů nevystavuje, veřejnosti je zpřístupněna jeho digitální podoba. Rukopis byl v roce 2017 zdigitalizován ve vysokém rozlišení a je k dispozici na webu: https://mendel-genetics.cz/rukopis-gregor-johann-mendel/.

Program probíhá za podpory Statutárního města Brna, pod záštitou primátorky Markéty Vaňkové, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a České komise pro UNESCO.
Partnery akce jsou Muzeum Brněnska a Maraton hudby.