Den Architektury 2021 ve vile Tugendhat

Zahradní architekt Přemysl Krejčiřík představí postupy a technologie, které vedly k původnímu vzhledu zahrady této UNESCO památky. Zahradu vily Tugendhat tvoří nejen jedinečný přírodní rámec domu, je se stavbou propojena ve smyslu architektonických interiérových i exteriérových vazeb v jeden unikátní komplex, jenž je památkou UNESCO. Návrat k původnímu vzhledu zahrady byl možný díky zálibě Fritze Tugendhata ve fotografování. Dochováno bylo velké množství materiálu, který zachycuje, a to i barevně, podobu zahrady a její květeny v době, kdy v domě žila rodina, včetně květeny v interiéru domu.

Specialista na světelný design Vladimír Burian odkryje historii umělého osvětlování až po současné trendy v kontextu vily. Jedním ze základních principů vily je propojení interiéru a exteriéru. Zahrada se stává součástí jednoho prostoru, obývaného a formujícího. Prosklené stěny hlavního obytného prostoru rozhodně nejsou pasivním účastníkem naší existence. Vyžadují akci – vyžadují pohled. Charakteristickým rysem této městské zahrady je zbytkové světlo soustavy městského osvětlení. Uniformní spektrum s výraznou monochromatickou stopou oranžového světla se stává neoddělitelným pozadím pro vnímání jakékoliv městské krajiny. Pokud chceme zahradu vily zvýraznit na tomto pozadí, nabízí se možnost nasvítit ji a oddělit tak blízké okolí vily (tedy vlastní zahradu) pomocí změny světelné chromatičnosti. Přednáška specialisty na světelný design Vladimíra Buriana se týká vhodnosti použitého umělého osvětlení v souvislosti s jeho estetickým posuzováním. Jak je to s tvarem světla? Kde se potkává architekt a světelný inženýr, kde stojí proti sobě? Proč vnímáne vánoční světelnou výzdobu měst jako kýč? Proč jsou dynamické spektrální změny současných LED svítidel nuda? Je in rosvěcet, nebo zhasínat? Přednáška probírá témata od historie estetického posuzování umělého osvětlování, po současný trend ve svícení – HCL (human central lighting).

Přednáška památkáře Romana Zámečníka o zahradní architektuře meziválečného Československa se zaměřením na vilovou kolonii nad Lužánkami. Na konkrétních příkladech tehdejších nejproduktivnějších ateliérů Josefa Vaňka, či Josefa Kumpána, kteří udávali směr hlavnímu proudu, budou prezentovány typické projevy prvorepublikové zahradní architektury. Pozornost bude blíže věnována ukázkám z brněnského prostředí a z vilové kolonie nad parkem Lužánky.

S průvodcem spolku Kulturní centrum Josefa Arnolda projdeme trasu kolem významných architektonických objektů – Arnoldovy vily či vily Tugendhat. Brno Černá Pole představují vůbec první vilovou kolonii na našem území, kterou odstartoval v 60. letech 19. století svou tvorbou architekt Josef Arnold. Vedle své vlastní vily postavil ve svahu nad městským parkem Lužánky čtveřici vil pro majetné měšťany. Časem se kolonie rozrůstala o další luxusní nemovitosti, včetně klenotu moderní architektury, vily Tugendhat. Paradoxně v jejich sousedství vyrostla i jedna z prvních dělnických kolonií nebo areál dnešní Mendelovy univerzity. V Černých Polích dále naleznete funkcionalistickou kavárnu ERA, romantikou dýchající Schodovou ulici nebo první realizaci architekta Ernsta Wiesnera.