Podnětem k realizaci výstavy a následně i k vydání této publikace se stala dlouholetá badatelská a akviziční činnost jednoho ze spoluautorů projektu, Jindřicha Chatrného. Ten se řadu let zaměřuje na výzkum díla osobností avantgardní architektury, a to velmi často i na identifikaci jejich tvorby, dokumentované v řadě případů právě snímky Rudolfa Sandala. V rámci dlouhodobé a odborníky i laiky oceňované spolupráce s Dagmar Černouškovou, která působila řadu let ve Studijním a dokumentačním centru vily Tugendhat, odkryli nyní oba badatelé doposud nepoznaný příběh. Příběh fotografa, jehož jméno je díky fotografiím moderní architektury v meziválečném Československu sice již od dvacátých let minulého století mezinárodně proslulé, avšak o jeho osobnosti nebylo známo vůbec nic. Právě Sandalovy snímky zmíněné vily Tugendhat, pořízené krátce po její dostavbě v roce 1931, zásadním způsobem přispěly k okamžitému světovému věhlasu této architektonické ikony. Žádná doposud ani v budoucnu vydaná publikace o této stavbě se bez nich neobejde.
Monografie věnovaná dílu a osobnosti Rudolfa Sandala je tak vynikajícím příspěvkem k uměnovědné literatuře, mapující moderní československou fotografii, ale také architekturu a design. Svými kulturněhistorickými přesahy i neobvykle hlubokými sondami do historie se zároveň stává poutavou skicou dějinných peripetií složitého dvacátého století.
Fotografické dílo Rudolfa Sandala, které patří svým excelentním výtvarným pojetím a technickým zpracováním k vrcholným záznamům československé meziválečné architektury a zároveň k nejpočetněji zastoupenému autorskému souboru fotografií ve sbírkových fondech Muzea města Brna, se tak stává nepřehlédnutelnou součástí dějin moderního umění. V této souvislosti nelze nevzpomenout na osobnost Iloše Crhonka, zakladatele muzejní sbírky architektury. Právě jeho zásluhou zůstanou Sandalovy fotografie uchovány pro příští generace.
