Pavilon A – konstrukce / prostor

Výstava Pavilon A – konstrukce / prostor chronologicky představuje stavební vývoj pavilonu a současně prezentuje různé aspekty významu této památky moderní architektury, která je kromě své unikátní konstrukce pozoruhodná rovněž svou ikonickou hodnotou i účelem, kterému dodnes slouží.

Pavilon A – konstrukce / prostor

Hlavní výstavní palác brněnského výstaviště sklidil po svém dokončení v roce 1928 obdiv současníků a svým progresivním konstrukčním řešením i působivou architektonickou formou okouzluje dodnes. Pro dojem z interiérů byl pavilon A přirovnáván ke katedrále, a tento monumentální účinek neumenšily ani četné stavební úpravy, kterými budova za dobu své existence prošla. Hmota pavilonu s centrální Rotundou a dvěma halami prolomenými bočními křídly tvoří výchozí prvek urbanistické kompozice výstavního areálu a současně představuje jeho pohledovou dominantu. Klenby pavilonu vždy přitahovaly, kromě tvůrců výstav a návštěvníků výstaviště, také umělce a charakteristické oblouky stavby se tak objevily na mnoha výtvarných dílech a fotografiích. Ikonická parabolická křivka se promítla rovněž do řady motivů použitých v reklamní grafice a propagaci.

Skutečnost, že pavilon A slouží i v současnosti svému původnímu účelu, je nejen dokladem promyšlenosti původního konceptu a dovednosti jeho tvůrců, ale také výsledkem cílevědomého úsilí a péče následujících generací architektů i pozornosti historiků a teoretiků architektury. Více než desetiletí trvající kompletní rekonstrukce pavilonu A, která proběhla na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, přidala památkově chráněné stavbě nové provozní funkce, přičemž hlavní viditelný zásah představovala přístavba administrativního křídla. Neméně významná byla proměna Rotundy z výstavního prostoru na kongresový sál a další úpravy, které spolu s instalacemi nových technologií umožnily adaptaci historické výstavní architektury na požadavky výstavního a veletržního provozu druhé poloviny dvacátého století.

Ambicí výstavy je nejen sumarizovat historická fakta a ukázat současnou podobu pavilonu, ale také otevřít debatu o jeho budoucí rekonstrukci.


Vernisáž: středa 27. 9. 2023, 18:00
Konání výstavy: 28. 9. – 31. 12. 2023 (přístupná bez rezervace út–ne 9:00–17:00)
Výstava je situována v technickém podlaží vily Tugendhat.


Autorský tým: Lenka Štěpánková, Michal Kolář, Barbora Benčíková, Ludmila Bílá Haasová, Iveta Černá
Jazyková korektura: Alena Benešová
Překlad: Kateřina Báňová
Grafické řešení výstavy a doprovodných tiskovin: Studio Pixle
Architektonické řešení: Studio Pixle
Realizace výstavy: Studio Pixle, Libor Krejčí, Jiří Pikous
Tisk brožury: Tiskárna Helbich, a. s.

Autoři fotografií: Michal Bernátek, Miloš Budík, Michaela Dvořáková, Kryštof Knoflíček, Ivar Otruba, Rudolf Sandalo, Karel Stoklas, Rudolf Štursa
Zdroje fotografií: Muzeum města Brna, Veletrhy Brno, Moravská galerie v Brně, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, Brněnský architektonický manuál, Prototyp, archivy autorů

Poděkování: Dagmar Černoušková, Jana Effenbergerová, Jindřich Chatrný, Olga Havlátová, Neli Hejduk, Veronika Jičínská, Filip Kyrc, Jiří Palupa, Jiří Pikous, Tomáš Popelínský, Ondřej Skácel, Marta Sylvestrová, Pavel Štursa, Roman Zámečník


Výstavu připravilo Studijní a dokumentační centrum – vila Tugendhat, Muzeum města Brna, za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.