Památková obnova

V letech 2010–2012 proběhla komplexní památková obnova vily Tugendhat, která vrátila dům do stavu, jak jej navrhl Ludwig Mies van der Rohe a jak byl realizován v letech 1929–1930. Při obnově byl kladen důraz na dochování původních materiálů i technického vybavení v zájmu co největší míry autenticity památky a pietní doplnění chybějících součástí na základě detailního poznání původního provedení.

Cesta k obnově vily Tugendhat a jejímu zpřístupnění jako instalované památky moderní architektury trvala více než čtyřicet let. Poprvé o otevření původně rodinného domu veřejnosti usiloval František Kalivoda již v šedesátých letech minulého století, dokonce to bylo i přáním objednavatelky stavby Grety Tugendhatové a později i jejích potomků. Počátkem osmdesátých let 20. století proběhla první obnova a rekonstrukce vily Tugendhat.

Komplexní památkové obnově vily v letech 2010–⁠2012 předcházela řada průzkumů, zaměřovací, stavebněhistorický, i restaurátorské kampaně.

Pro plánovanou památkovou obnovu bylo zásadní zpracování zevrubného stavebněhistorického průzkumu (SHP) multiprofesní skupinou historiků architektury, památkářů, archivářů, teoretiků architektury, zahradních architektů, uměleckých historiků a přírodovědců, a to i ze zahraničí pod vedením Karla Ksandra. Tým odborníků shromáždil maximální množství poznatků o původní podobě domu a rehabilitoval nedobrou pověst rekonstrukce z osmdesátých let. Součástí SHP, dokončeného v roce 2001, byla i doporučení pro budoucí památkovou obnovu vily – návrhy metodických přístupů k šetrné obnově původních povrchů. V roce 2003 proběhla první vlna restaurátorských průzkumů pod vedením Ivo Hammera za finanční spoluúčasti Hochschule für angewandte Wissenschaft und Kunst Hildesheim/Holzminden/Göttingen. Na ně navázaly další mezinárodní restaurátorské kampaně v letech 2005–2010, jež vyvrcholily ve dnech 1. až 5. března 2010 závěrečnou etapou, Conservation Investigation Campaign. Garantem projektu byla Univerzita Pardubice a pod vedením prof. Dr. Ivo Hammera se ho zúčastnil tým pedagogů a studentů z několika tuzemských i zahraničních škol. Jeho cílem byla identifikace a upřesnění metod provádění jednotlivých restaurátorských a konzervátorských zásahů a jejich ověření na praktických vzorcích – pilotních plochách. Předmětem byly vnější a vnitřní omítky, kámen, dřevo a kov (např. opláštění sloupů v interiéru a exteriéru, povrchy dřeva vestavěných prvků apod.), a to jak původní historické materiály, techniky a povrchy v díle Ludwiga Miese van der Rohe, tak i materiály a techniky historických změn včetně jejich stavu a příčin poškození. Výsledky závěrečné etapy průzkumů se staly podkladem pro zpracování restaurátorských záměrů a pro stanovení metody restaurování originální substance vily, která byla Ivo Hammerem označena za nejautentičtější Miesovu stavbu v Evropě.

O památkovou obnovu usilovalo nejen město Brno v roli majitele objektu, ale také další občanské iniciativy, jakými byly brněnský Fond pro obnovu vily Tugendhat, Nadace vily Tugendhat nebo londýnský spolek Friends of Tugendhat či American Insitute of Architects v rezoluci „Continued Restoration of the Villa Tugendhat“. Záměru mělo napomoci zapsání vily Tugendhat na Seznam světového dědictví UNESCO 16. prosince 2001. Již v následujícím roce město Brno přistoupilo k vypsání veřejné obchodní soutěže na projektanta rekonstrukce. O vítězi rozhodla jedenáctičlenná komise a první místo přiřkla Sdružení pro vilu Tugendhat tvořenému firmami OMNIA, Archatt, Archteam, Rusín & Wahla.

Sdružení pro vilu Tugendhat navázalo na přípravné práce historiků a restaurátorů a v letech 2005–2006 zpracovalo první třístupňový projekt obnovy. Následovalo hledání prostředků na financování tak náročného stavebního a restaurátorského počinu, podařilo se je získat z evropských fondů a kofinancováním ze strany majitele památky – města Brna. Kompletní projekt památkové restaurace byl představen odborné veřejnosti ve Sněmovním sále Nové radnice města Brna v rámci mezinárodní konference ve dnech 16. až 18. června 2009. Vlastní stavební práce, zajišťované generálním dodavatelem Unistav, a. s., začaly počátkem roku 2010. Po náročné obnově byla vila Tugendhat znovu otevřena veřejnosti jako instalovaná památka moderní architektury dne 29. února 2012.

Cíle památkové obnovy a restaurace stavby, které definovalo Sdružení pro vilu Tugendhat, byly:

a) záchrana a významné prodloužení života památky jako dochovaného originálu

b) preparace a rekonstrukce původního stavu domu tak, jak jej navrhl Ludwig Mies van der Rohe a jak byl realizován v letech 1929–1930. Prostředkem tohoto záměru byla z odborného hlediska rehabilitace, tedy jemné uvolnění památky směrem k její podstatě [tj. materiálová a povrchová hodnota originálu včetně nánosu vrstvy počátečního užívání (do druhé světové války)], konzervace podstaty a pietní doplnění chybějících součástí na základě detailního poznání původního provedení.

Mohlo by vás zajímat: