Pondělí 17. září 2018 v 19.30 hodin.

Mnozí významní komponisté minulosti považovali formu symfonie a smyčcového kvartetu za vrcholnou a ze skladatelského hlediska nejobtížnější. Do kvartetu proto vkládali nejniternější city, myšlenky, všechen svůj skladatelský um. Projekt 3B představí nejvýznamnější kvartety velikánů a klasiků tohoto žánru, ať už se jedná o 11. kvartet Ludwiga van Beethovena (stylové období klasicismu), 3. kvartet  Johannese Brahmse (stylové období romantismu) či 5. kvartet Pavla Bořkovce (období modernismu a neoklasicismu). Tato díla nejsou pro svoji interpretační náročnost prováděna příliš často, zvláště pak v rámci jednoho koncertu, projekt 3B tudíž nabízí jedinečnou příležitost srovnat mistrovská díla tří různých, avšak ze sebe vyplývajících stylů.  

 

O JEDNOTLIVÝCH SKLADBÁCH

Ludwig van Beethoven: 11. smyčcový kvartet

Beethovenův 11. smyčcový kvartet  f moll op. 95 je poslední z řady kvartetů z jeho středního tvůrčího období. Obvykle se uvádí pod názvem Serioso; toto označení pochází z úvodního nápisu na první stránce partitury Quartetto Serioso a tempového označení 3. věty – Allegro assai vivace ma serioso. Je to nejkratší a zároveň nejkompaktnější z Beethovenových kvartetů a má stejnou tóninu jako jeho první a poslední kvartet (op.18 n.1 a op.135). Svým charakterem, tonálním plánem a bouřlivým závěrem v paralelním dur odkazuje na symfonickou skladbu ze stejného tvůrčího období – předehře Egmont, jež byla napsána téhož roku jako kvartet. Manuskript kvartetu je datován říjnem 1810, premiéra se odehrála v roce 1814 a v roce 1816 byl vydán. Jak Beethoven sám uvádí ve svém dopise příteli Georgi Smartovi: „Kvartet op. 95 je komponován pro úzký okruh znalců a není určen pro široké publikum.“ Když si toto dílo poslechneme, začíná nám být jasné, proč se k němu Beethoven stavěl takto: skladba popírá hudební trendy populární v roce 1810. Je to spíše experiment se skladatelskými technikami, kterými se pak Beethoven řídí ve svém pozdním tvůrčím období (zkrácené provedení, neobvyklé užití pomlk, metrická dvojznačnost, zdánlivě nesouvislé výbuchy a více svobody v tonálním užití sonátové formy). Je také důležité uvědomit si historický kontext – obsazení Vídně Napoleonem, velké Beethovenovo  rozčarování z Bonaparta, v nějž věřil jako v hlasatele svobody, rovnosti a bratrstva, Beethoven opuštěn svými aristokratickými přáteli zůstává ve Vídni sám. 

 

Johannes Brahms: Smyčcový kvartet č. 3

Smyčcový kvartet č. 3 b dur op. 67 Johannese Brahmse byl zkomponován a vydán nakladatelstvím Fritze Simrocka v létě 1875, premiéru měl 30. října 1876 v Berlíně. Brahms věnoval dílo svému příteli profesoru Theodoru Engelmannovi, amatérskému violoncellistovi, u nějž hostoval během své cesty do Utrechtu. Kvartet je veselý a odlehčený, „zbytečná maličkost“ – jak ho sám autor označil, snaže se tak vyhnout serióznímu charakteru, kterého je více než dost v 1. symfonii uvedené o týden později. Ironii této skladby je, že přestože je věnována violoncellistovi, chybí v celé skladbě větší sólo pro tento nástroj. Jak Brahms sám napsal v dopise Engelmannovi: „Tento kvartet mi připomíná spíše vaši manželku – je velmi lahodný, přesto brilantní! (...) Není tam ani jedno violoncellové sólo, ale tak nádherně něžné violové sólo, že možná proto budete chtít změnit nástroj.“ Johannes Brahms byl znám svoji láskou k nástrojům s tmavším zabarvením zvuku (jako klarinet, viola, lesní roh), zároveň si byl vědom v té době nízké popularity violy, nemluvě o již tehdy všudypřítomných violových vtipech. Ve snaze prosadit a zpopularizovat violu jako sólový nástroj používá dusítek pro všechny ostatní nástroje, aby mohla viola vyniknout i v místech, kde vedoucí hlas mají zejména průraznější housle. 

 

Pavel Bořkovec: Smyčcový kvartet č. 5

Kvartetní dílo mívá u hudebních skladatelů často zvláštní místo. U Pavla Bořkovce je řada pěti kvartetů dokonalou ukázkou komponistovy tvůrčí cesty od konstruktivistických tendencí přes inspirace takzvanou „pařížskou šestkou“ (4. kvartet jako by Honeggerovi z oka vypadl) k obratu k sukovským lyrickým kořenům. Pátý kvartet je vrcholem nejen oné pětičlenné kvartetní řady, ale i celého Bořkovcova díla: Bořkovec sám říkal, že jako avantgardista nikdy neodvrhnul lyrické ztvárnění světa. Jak u Bohuslava Martinů, Bořkovcova korespondenčního přítele, můžeme cítit stesk po domově, tak u Bořkovce slyšíme lyriku jeho učitele Josefa Suka a zvláštní, „jiný“ smutek generace, které bylo dáno žít a tvořit za doby druhé světové války a následně tuhého komunismu. Mluvíme-li u Bořkovce o klasicistních tendencích, pak je tento čtyřvětý kvartet s úvodním Pocem allegrem, Moltem adagiem, následným Vivem a závěrečným Agitatem assai neoklasicismem par excellence. Pátý kvartet je věnován proslulému Vlachovu kvartetu a jím je i skvostně natočen.

Čtvrtý i Pátý kvartet došly svého ocenění ve Spojených státech; první z nich pochválila Asociace amerických hudebních skladatelů, což tehdy s varovným vykřičníkem zmínily Hudební rozhledy, druhý z nich se – soudě podle přicházejících tantiém za provádění – dodnes těší jisté oblibě.  
Kdo nezná Pavla Bořkovce, pro toho je pátý kvartet representativní ukázkou jeho díla.

 

PAVEL BOŘKOVEC QUARTET

Toto hudební těleso letos slaví pět let společné spolupráce a za tu dobu se mu podařilo na sebe upozornit především nevšední dramaturgií. Kromě uvádění děl klasické kvartetní literatury i soudobých děl svých vrstevníků leží těžiště práce PBQ v kvartetním díle Pavla Bořkovce – jeho kompletní dílo kvarteto natočilo pro Český rozhlas. Violista kvarteta Matěj Kroupa je Bořkovcovým pravnukem a kromě propagování Bořkovcova díla se také věnuje komponování hudby – je mimo jiné i autorem hudby k novému filmu Miroslava Krobota Kvarteto. PBQ se na této hudbě významně podílel.

Zajímavostí kvartetu určitě je, že dva jeho členové (Matěj Kroupa a Alexey Aslamas) komponují a aranžují, to zvyšuje soběstačnost PBQ a zároveň ho posouvají k multižánrovému přesahu. Důkazem je spolupráce s Michalem Pavlíčkem a Monikou Načevou. Snaha kvarteta soustavně uvádět soudobou českou hudbu vyústila mimo jiné ve spolupráci s Jiřím Adámkem a Martinem Smolkou na komorní opeře Bludiště seznamů.

 

REZERVACE A PRODEJ VSTUPENEK

Vstupné: 400 Kč / osoba
Kapacita omezena, předchozí zakoupení vstupenky nutné.
Vstupenky lze zakoupit od 16. srpna online na stránkách www.tugendhat.eu.
Do interiérů je zakázán vstup s jehlovými podpatky.

 

INFORMACE

Tel.: +420 515 511 015 / 017
E-mail: info@tugendhat.eu

 

Plakát ke stažení zde.